Gatagewa

Po prázdninách jsme se opět sešli v klubovně, abychom pokračovali v činnosti našich kmenů.

Přivítali jsme celkem dost nováčků, hlavně kluků. Ubylo dospělých členů, takže zajištění činnosti bude poněkud obtížnější. Bohužel, stále méně lidí, zejména mladých je dneska ochotných pracovat dobrovolně a dlouhodobě s dětmi.
Velké poděkování si zaslouží ti,kteří vydrželi a mají zásluhu na tom, že můžeme plynule pokračovat v činnosti!

Změnilo se zásadně vedení dívčího kmene. Jeho vůdkyní se stala Sněhurka a vedení družin se ujaly Šárka s Viki, takže budoucnost oddílu není bezprostředně ohrožena.
U chlapeckého kmene zůstává vedení prakticky beze změny, jen klan modrého Kamzíka ztratil své rádce, ale náhrada se také našla.

Jako každý rok jsme se účastnili akce „Volný čas na Trojce“, kde jsme prezentovali svou činnost veřejnosti.

Zahajovací výprava této stezky proběhla 18. – 20. září. Celý příspěvek →

Letošní tábor považujeme za vydařený. Bylo nás tak akorát, všichni nováčci (a nebylo jich málo) obstálii na výbornou. Počasí nám přálo, nemoci se nám vyhýbaly. Celý tábor se nesl v duchu starého hesla „Dobře jíme, dobře spíme, rozhodně se nenudíme“.

Táborová hra byla motivována příběhem bílého chlapce, kterého proti jeho vůli adoptovala indánská rodina.Zpočátku prožíval těžké chvíle, ale výsledně si na svou novou rodinu zvykl tak, že k té původní ani nechtěl zpět. Přijal indiánské jméno Modrý pták.

Abolvovali jsme přijímání do indiánského kmene, naučili se indiánské hry, absolvovali indiánskou koledu, vařili léčivé masti, absolvovali, jako každý rok, „Tahatoku – Boj o bílé pero“ ve které je třeba prokázat obratnost,  „Slavnost bílého dubu“, která prověří naše znalosti přírody, „Letní hry kmenů“, které ukážou naši fyzičku. Nechyběl ani puťák a Robinzonáda. Kmen Arrendahronon, tedy chlapecký oddíl, absolvoval na táboře svůj sněm a bratři Dan a Kortéz spolu se sestrou Viki složili na táboře svůj skautský slib.

Všichni se snažili dle svých nejlepších možností, ale vítěz může být jen jeden a tím se letos, s velkým náskokem, stal klan Satanta (šedého Medvěda) vedený Hejkalem a složený z nováčků ve věku 6-7 let.

A proč tábor Lososů? Protože jednou byl losos s bramborem k obědu a mělo to takový ohlas, že to všichni psali domů a mluvilo se o tom. Asi to patřilo, překvapivě pro vedení, k největším táborovým zážitkům. Když byl potom ještě jednou už to takový ohlas nesklidilo, ale zmizel z kastrolu rychlostí blesku.

„Zemřel tábor, ať žije tábor!“ Čeká na nás zase příští léto.

V tomto měsíci proběhla výprava s rodiči na téma „Fantastická zvířata a jak je najít“. Bylo 12 úkolů, které museli všichni splnit – děti i rodiče. Větvík byl například chycen když všichni vylezli na jeden určený strom, trnoocasý maďarský drak se vzdal po té, co všichni proběhli pod točícím se lanem, Hrabák se dal nachytat na korálky, které tým musel společně navléknout…
.Děkujeme všem, kteří se zúčastnili  a byli ochotni se zapojit. Počasí nám přálo a dobře jsme se bavili. Hru jsme zakončili v policejním muzeu, kde číhala Acromantule a bylo nutné se naučit a spávně vyslovit jazykolam. Celý příspěvek →

Čas je neúprosný, a tak už se pomalu blížíme ke konci další stezky kmenové činnosti, a také k jejímu vyvrcholení, kterým je třítýdenní letní tábor na naší krásné louce v Jižních Čechcách.
Účast na klanovkách byla trochu poznamenána častými školami v přírodě a školními výlety. Víkendovku v tomoto měsíci jsme strávili ve srubu v Losinách. Sešlo se nás dost, počasí přálo, a tak se výprava vydařila.
Všichni se už těšíme na tábor, bude nás letos o něco více než obvykle a někteří budou s námi na táboře poprvé.

Kromě běžné činnosti a uvítání dalších nováčků jsme v dubnu strávili velikonoční prázdniny v pěkné skautské klubovně v Ratboři, kde pro nás Matěj připravil nabitý program motivovaný indiánskou legendou o větru a dvou znepřátelených kmenech.
Hráli jsme spoustu her, trénovali lacrosse, byli na výletě na Belvederu, tvořili jsme velikonoční kuřátka z kynutého těsta, skřítky z vyfouknutých vajíček, a jako tradičně si každý z nás udělal košíček na pondělní pomlázku. Tentokrát jsme oplétali bavlnkami kelímek od jogurtu nebo pribináčku. Všem se všechno povedlo.
Uteklo to celé rychle, a tak v pondělí zbývalo si zabalit, klubovnu uklidit, podělit se o beránka a vzít si košíček naplněný dobrotami. A pak už jen vlakem domů. Bylo to fajn a dobře obstáli i ti nejmladší.

V březnu probíhaly schůzky normálně. Proběhla víkendová výprava motivovaná opět indiánskou pohádkou a než skončila proběhlo setkání rodičů, kde jsme promítli ukázky z činnosti a z tvorby samotných dětí, zodpověděli jejich dotazy k činnosti a k letnímu táboru. Bylo dobře, že byli přítomni zejména rodiče nováčků.
Tradiční akcí v březnu je Hon na Široka, který je jednou z nejoblíbenějších akcí v našem středisku. Poslední roky na něj přijíždí i hosté,  a tak se letos stal první společnou akcí středisek z nového skautského spolku Vel Paratus. Sešlo se nás přes padesát.
Dopoledne jsme se museli popasovat v oboře Hvězda se skautskými znalostmi a dovednostmi, potom večer na Novém světě hledat karty, plnit úkoly,  snažit se chytit Široka ale nenechat se chytit od Vontů. Vznikaly napínavé souboje.
Z tohoto klání, které bezvadně připravil Přemek vyšel jako vítězný klan Satanta (šedý medvěd)  a velkým Vontem pro rok 2026 se stal Hejkal. Klan Satanta je složen z nejmladších bojovníků, takže velká gratulace. Když se někdo snaží věk není důležitý.

Účast na akcích v měsíci hladu byla poznamenána dvěma cykly jarních prázdnin. Klanovky, které připadly na datum prázdnin byly dobrovolné a účastníci si je moc užili, protože byly složeny ze samých her a Přemek předvedl krabičku od zmrzliny, která signalizovala semaforem…
V únoru proběhl víkend vůdcovského kurzu ve kterém má naše středisko velký počet frekventantů a víkend, kdy se sešlo vedení střediska jednak nad přípravou táborového programu, a také se konečně našel čas na výzdobu klubovny a rozmístění našich trofejí – glejtů, placek a vlajek na což jsme neměli od doby přestěhování a zprovoznění klubovny nějak čas.
V měsíci hladu činnost nestála a v březnu už zase plnou rychlostí. Už nám nechává v klubovně vzkazy Široko, což znamená, že záhy proběhne „Boj o velké vontství“ spojený s výpravou do Stínadel a honem na Široka. Už se těšíme.

Klanovky probíhaly jako vždycky. Účast na některých byla poznamenána nemocemi. Přesto se nás  na víkendové výpravě sešlo dost. V pátek večer jsme si hráli v klubovně a Hejkal nás seznámil s indiánskou legendou o tom, jak zvířata přinesla na Zemi oheň.
V sobotu ráno jsme vyrazili do okolí Okoře a Budče. Počasí nám celkem přálo, hry byly zajímavé, a ani jsme nezaznamenali, že jsme ušli cca 20 km. Po návratu do klubovny nás čekala dobrá večeře, kterou během dne uvařila Hanka.
Po celém dni venku jsme byli unaveni, a tak jsme se rádi podívali na starý (a asi jediný) skautský hraný film s názvem „Na dobré stopě“. Je to příběh jednoho vodáckého oddílu, který tábořil těsně po II. světové válce v pohraničí. A pak jsme se uložili k zaslouženému odpočinku. Celý příspěvek →

Na přelomu prosince a ledna se uskutečnil náš tradiční Zimní tábor v Dolním Hanychově pod Ještědem. Jako již spoustu let nebyl sníh, a tak jsme bez problému vyráželi na výlety do Jizerských hor. Celý příspěvek →

V měsíci bláznů jsme uspořádali kmenové klání kmenů Meherin, Arrendahronon a Isildeke v Měsíčním údolí. Vyzkoušeli jsme si jízdu na indiánských saních „travois“ a spoustu původních indiánských her. Počasí nám přálo, a tak nám bylo fajn, ostatně jako vždycky.

V prosinci proběhla soutěž oblíbených plyšáků. Každý si přinesl svého nejmilejšího plyšáka a seznámil opstatní s jeho jménem a životopisem. Ten nejroztomilejší se stal čestným držitelem titulu „Miss plyš 2025“.
Klanovky byly věnovány převážně přípravě programu a ozdob na tradiční akci zvanou „Vánoce zvířátkům a sobě“. Dopoledne zdobíme stromek dobrotami pro zvířátka. Při výrobě ozdob se držíme pravidel pro výrobu takových ozdob. Celý příspěvek →